V první půli měsíce července jsem prováděla několikadenní kurz plstění na základně Svazu chovatelů ovcí a koz u Lipůvky
Přijela jsem do Zlobic ve čtvrtek večer. Tam už běžel kurz zpracování vlny, který se započal již o den dříve. Kurz vedla paní Daniela Linhartová. Holky z kurzu už měly vlnu vypranou a načesanou.
Přijela jsem v pravý čas, akorát se podávala večeře - hamburgery
Křupavá bulka přímo z trouby a karbanátek uvnitř s bylinkovým máslem…to je dobrota! Chtělo by to ještě jeden, ale tak velký žaludek nemám a tak jsem šla nasbírat třešně (prý jsou zdravé).
V pátek po snídani (domácí buchta atd.) se má skupina vrhla na výrobu bot a skupina paní Linhartové osedlala kolovrátky.
Tvrdě jsme pracovaly a k poledni jsme již byly vyhladověné. Po skvělém obědě (kde jsem dostala úplatek domácím dortem) měla každá z nás chuť na odpolední odpočinek, ale odhodlaně jsme šly pracovat. Před večeří jsme tak měly jsme uplstěno a upředeno.
Přijely nové účastnice kurzu a po večeři, u pivíčka a rozhovoru, jsme stihly uplstit základ pro brož „vlčí mák“. V noci na pokoji jsme ještě s holkami chvilku probíraly „důležité téma“ a po půlnoci, když už jsme rozhodly jít spát, tak si pod okny ovečky udělaly promenádu a my jsme poslouchaly jejich zvonky. Ráno bylo krásné, ale nastalo až moc brzo…
Během dne má skupina dodělala „vlčí mák“ a boty; uplstily jsme z vlny a hedvábí šálky-nákrčníky, připravily základ pro květinové poupátko. A během večerního posezení jsme uplstily „lilie“. Druhá skupinka barvila vlnu a přízi z ní, studovala základy plstění za mokra i za sucha a dál česala a předla. Zašli jsme i uvítat oslíky. Spát jsme šli znovu skoro o půlnoci, když jsme pochopily, že víc už nezvládneme.
Ráno se vstávalo těžce a já poprvé za všechny ty dny pocítila hlad - jídlo je zcela návykové a tělo chtělo další dávku. Pro Boha, jak že dobře a štědře nás krmili všechny ty dny! Vařil a staral se o nás Martin Vystrčil. Vařil pro nás ty nejchutnější polévky, skutečně po domácku upečený chleba, buchty, bábovky a ostatní dobroty. Dovedete si představit: několik dnů děláte to, co vás baví, nemusíte se o nic starat, dostáváte skvělé jídlo a přitom ho nemusíte vařit – to jsou radosti života! Několik dnů naprosté pohody…… ( a až potom doma zjistíte, že jste přibrala během 3 dnů 2 kila, namísto toho, abyste 3 kila zhubla. Ale to už jedno – stálo to za to!).
Dříve jsem vedla jen jednodenní kurzy. Několikadenní kurz byla pro mně nová, užitečná a díky skvělé partě, která se tam sešla, i velice příjemná zkušenost.
V neděli kurz končil. Dodělaly, co jsme musely a chtěly, nafotili se, uklidily, zabalily a každá z nás se rozjela domů a odvážela si hromadu znalostí, výrobků a skvělé nálady. Jako bonus jsme dostaly e-mailem recepty toho, co nám nejvíc chutnalo. Ten kurz jsem si fakt užila!
P. S. Paní Marešová slíbila, že týden po Ovenaliích se na Zlobicích bude konat kurz, ve kterém nás naučí, jak doma v obyčejné troubě upéct dobrý chléb. V pauzách, kdy se bude čekat na to, až těsto vykyne, se bude plstit. Už se těším!