Vlněný poklad
Mnoho z vás, asi, viděli fotku nevěsty - pastýřky ve vlněných šatech a s překrásnými kudrnatými ovečkami.
Toto plemeno se jmenuje Lincoln a má dlouhou (až do 45 cm) kudrnatou a výrazně lesklou vlnu. Nemohu přesně odhadnout jemnost vlny v mkm, ale podle mého úsudku je vhodná spíš na vrchní oblečeni, které nepřichází primo do styku s pokožkou (ruce by to snesly, ale pro krk je to hrubé, nebo krk musí byt hodně otužilý). Používají tuto vlnu pro dekorační účely, plstění eko-kožišiny, zdobení okrajů límců, šal, oblečeni, jako vlasy u paninek.
Jsem úplně nadšena, dostala jsem několik ovčích roun od této chovatelky. Sehnat cele rouno je dost náročné, v obchodech k dispozici jen vypraná a vyčesaná vlna, samotné lokny k nesehnaní, zvlášť čisté. Stejně náročné ho zpracovat: je nutno ho rozebrat, vytřídit nevhodné a špinavé kusy vyprat (pod spinou vůbec není vidět, že je to bílé).
Během 13 hodin jsem stihla jen jedno rouno a z toho:
· cca 2 kg roztřídila na samostatné lokna,
· 1 kg jsem stihla opláchnout od prachu, jen jednou studenou vodou, aby ve vlně zůstal lanolin)
· Většina loknu v délce 20-25 cm
· Ze 7 kg cca 2 kg odpadu
· Cca 1 kg vhodné jen na art objekty.
Druhý den s kamarádkou rozložili další rouno, největší ze všech, cca 9 kg, rozhodli, že vybereme to nejlepší: záda a boky a zbytek necháme na časy, kdy dojde to lepší. Ve dvou to šlo rychle a dopoledne jsme byli hotovy. Toho nejlepšího tam bylo kolem 4,5 kg.
Zbylo ještě jedno nedotknuté rouno a jedno kamaradčino. Teď sním, co z toho vyrobím….